Když už nemáš touhu běžet krajinou a řvát
Když začínáš tušit stín, když začínáš se bát
Když tvý nohy nechtěj hledat cestu přes močál
Když i kopce, stromy k tobě náhle promluví
Když už máš cizí tvář
Když tvý sny odešly spát
Když je stín nad tebou
Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD

Když tě řeka večer k sobě volat začíná
Když se ve vzpomínkách začneš vracet do dětství
Když tvý oči vidí, jak kolem čas utíká
Když se noci dlouží a tvý dny se zkracují
Když už máš cizí tvář
Když tvý sny odešly spát
Když je stín nad tebou
Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD

Když svůj pohled upíráš jen na zem, do listí
Když už nezávidíš ptákům odlétajícím
Když je doba zlá a ty se schovat zalejzáš
Když už Minas Morgul po tvý duši nedychtí
Když už máš cizí tvář
Když tvý sny odešly spát
Když je stín nad tebou
Když tvůj řev umírá... U.R.DEAD

(M.I., K. II, ž. VII, verš 153-176)

---

When you close your eyes and see just fragments of your past
When you start to speak to yourself, when you start to lie
When your brain, when your hands don't need to be occupied
When trees and hills all of a sudden start to talk to you
When you start to see time
When you look to the ground
When you like solitude
When you feel shades around... U.R.DEAD

When your night seems too long to you and your day too short
When your fancy stops wondering about the sense of life
When your sleep is disturbed by no schizophrenic dreams
When the river everyday is calling you to come
When you start to see time
When you look to the ground
When you like solitude
When you feel shades around... U.R.DEAD

When eyes of yours are not afraid of dark any more
When you begin every evening to hail setting sun
When flying buzzard does not evoke envy in you
When you start to doubt the existence of evil
When you start to see time
When you look to the ground
When you like solitude
When you feel shades around... U.R.DEAD

(M.I., B. II, Ps. VII, 153-176)