1. |
Aqua Aurum
03:31
|
|
||
Vzteklá je... děsivá je hladina
Láme ji a protíná
Injektáž tak hladová...
...strašná, že
Srdce jí... zrychluje tam pod věží
Černou žluč z něj vytěží
Ti, kteří jsou žízniví
Chtějí z ní
Pít... a pást... a rvát... a žrát!
Pít... a pást... a rvát... a žrát!
Raněná... krvavá modř holubí
Místo žil má potrubí
A v tepnách lidský hnis
Zahnívá
Na věky... bouřlivá je hladina
Bývala tak nevinná
Jak dívka, jíž mučili
A nechali
Být... a řvát... a hnít... a plát!
Být... a řvát... a hnít... a plát!
Jako zvíře... bytost přízračná
Zmítá se, bouří a povstává
Moře žilo dávno před námi
A promlouvá k nám svými slzami
Dál... zpívá oceán
A z čerstvých ran
Ropa mu prýští...
Dál... zlato skapává
Bolest zůstává
Vlny se tříští...
|
||||
2. |
Nádech
04:00
|
|
||
Pořád chceš tam dolů, kam se nesmí
Než tě prázdno hloubky zachvátí
Když se dlouho díváš do propastí
Ony pohled rády oplatí...
Mocný adrenalin... nejsladší z hormonů
Krmí se a pase na zbytcích fotonů
Věčný adrenalin, ten věrný sloužící
Obejme tě vroucně jak žena toužící
Pak ti adrenalin
Vystoupá do hlavy
A rozkoš celé tělo
Jak voda zaplaví
Jsi jak stroj, kterému srdce buší
Olovnice klesá níž a níž
Dekomprese drtí křehké plíce
Možná zdravý rozum zachráníš
Tichý závod s časem, jak tragikomické
Co nutí tě se nořit do noci nelidské
Změnit se v roj medúz bez nervů bez kostí
Dosáhnout krajních mezí našich možností
Pak ti oči ztmavnou
Jak pigment motýla
Jakoby těžká půlnoc
Do tebe vstoupila
Tak proč nejsi člověk – jako jiní
Co jim hloubka hrůzu nahání
Nádech je jen pouhou polovinou
Nutností, jež zve se dýchání
Níž... až na rozhraní bytí nebytí
Do podvodního chrámu Pěti Múz
Níž... Níž... Níž...
|
||||
3. |
Půlnoční studium
03:27
|
|
||
Creator ex nihil sum ("jsem ten, kdo tvoří z ničeho")
Vložil jsem svůj věčný um
Psal ho písmem buněčným
Naoko zdá se zmatečným...
K čemu světlo, k čemu vzduch
Ožil zbrusu nový druh
Spustil průtrž množení
Karneval a hemžení...
Ten kvas kreatur
Na pylonech města Ur
Číhá smrt, kde život rovněž bují
Když čas nazraje
Kde byl ocas hlava je
Chybí zrak, jen zuby probleskují
Jen stín vyskočí
Bez srdce a bez očí
Bezhlavý drak na dně v temné sluji stál...
Had co číhá na mouchu
Tam, kde proudy sopouchů
Čeří tmavou oponu
Černou krylem planktonu
Mezi světy pevná hráz
Prostor dýchá, plyne čas
Kmeny řády rozplétám
My jsme tady a oni tam...
Kdo svět tvoří
Na dně moří
Mysl stejná
Čarodějná
Signály, šifry a kódy
Všechno vím... nevím nic
Duchové z krve a vody
Kde je rub a líc?
Signály, šifry a kódy
a mřížky šroubovic
Čeledi, třídy a rody
Síť průdušnic
Signály, šifry a kódy
Všechno vím... nevím nic
Nechápu, neznám a nevím
Však cítím víc...
|
||||
4. |
Za prstenem Nibelungů
03:41
|
|
||
Pro jiné
Vydržel jsi pašiji
Nevinné
Slzy zem pak zalijí
Na nich jsou
Lodě jako pápěří
Když do nich
Drak křídlem udeří
Zůstane posvátný, těžký strach
Ze všech těch bílých míst na mapách
Před námi propast se otvírá
Pro královnu malých mravenců
I rozmary dávných učenců
Opravdu těžko se umírá
V duši mé
Mám černou hodinu
Tušíme
Vymodlenou pevninu
V mlze je
Jako přízrak číhavý
Naděje
Vstupuje nám do hlavy
Pár vyvolených, pěkně ostrých žoldáků
na souboj dálky vyzývá
To jejich jménem vítr tesá do ráhen
I na krchovech do zdiva
Christofor
Jenž větru poručí
Amerigo
Syn rodiny Vespucci
Vasco Da
Gama, vlk je šílený
Náhoda
Či osud jim určený
Pár uzlů a jenom jeden sáh
To všechno v reálných kulisách
Rej loutek dřevěných uvidíš
Čas měříš výhradně provazem
Pak toužíš políbit Novou Zem
A nad ní vztyčit hned svatý kříž
Jen proudy změn a nikde žádná jistota
Na nebi živý Zvěrokruh
A dál se točí, propadá se, klokotá
Ne... není plochá... je to kruh!
|
||||
5. |
Pobřeží královny Marie
03:27
|
|
||
Rozum, svaly, vůle... prostor a čas
Hranice mezi světy... tenká jak vlas
Překročit krajní meze bude nádhera
Na dosah ruky zdá se jako chiméra...
Kde krutá Antarktida splývá s oblohou
Kde křehké lidské plíce dýchat nemohou
Kde souš má dosud jméno Neutralita
Tam leží další země ledem pokrytá...
Chtěli jsme vzlétnout k Bohu jen tak bez křídel
Zatím nám mrazem slézá kůže z chodidel
Smrtka si dlouhým prstem ťuká na hlavu
Že nám byl sám čert dlužen tuhle výpravu...
Zář gloriol
Už stoupá nad Jižní pól
Je stále den nebo noc
Všechno mi splývá...
Krok namíříš
Kde tušíš snad Jižní kříž
Netečný svit souhvězdí
Tvá slza smývá...
V nezměrném utrpení přímá úměra
Objevitelský úděl z nitra vyvěrá
I Douglas Mawson našel vlastní podstatu
Za věhlas a též cinkot carských dukátů
Jsou mezi námi stvoření některá
Co chtěli dráždit bosou nohou pantera
I s Kristem vymění si hrůzy pašijí
Na hraně nebezpečí náhle ožijí...
Zář gloriol
Už stoupá nad Jižní pól
Je stále den nebo noc?
Všechno mi splývá...
Krok namíříš
Kde tušíš snad Jižní kříž
Netečný svit souhvězdí
Tvá slza smývá...
Stín expedic
Co chtěli mít stále víc
Hnala je touha či sen?
Nebo jen pýcha?
Jak vitriol
Krev stéká pod Jižní pól
Zmagnetizovaná zem
Pod tebou dýchá...
|
||||
6. |
Ty, kdo vstupuješ
03:13
|
|
||
Záblesky světel, která mrtvá dávno měla být
Zní tu modré zvonky signalizací
Je to jak z dětských her, co náhle nejdou pochopit
Čas a prostor se tu divně převrací...
Automatická chapadla dál
Dotýkají se zdí katedrál
Tajně je vystavěl dávný král
Pomocí větru, ohně a skal
Ty, kdož vstupuješ v podvodní říš
Zanech vší naděje, jak dobře víš
Zatoužíš dětem svým vyprávět:
Tohle je velký div – cizí svět
Až na dno pekla, které tvoří jeden zlatý sál
Jamb a trochej, daktyl poetických strof
Tam na dně hrobky, kterou z vody někdo vytesal
Zní tu modré zvonky – echo katastrof
Do prázdna tiché senzory ční
Jak šňůry mateřsky pupeční
Spojují reál s fantazií
Kde podivní tvorové žijí...
Mám v sobě bouřlivě barevnou krev
Jsem někdy jehně, jindy zas lev
Jsem z lovců pokladů, jsem jedním z vás
Jež touží pokořit prostor a čas...
|
||||
7. |
|
|||
Když se hmota zhroutila
Sama v sebe vírem obřích sil
V tektonickém běsnění
Kdosi průrvy čímsi naplnil...
To tiché peklo tváří se jak ráj
Mrtvý kalich... plný po okraj...
Relikt dávných implozí
Kámen, voda, oheň - všehochuť
Ještě včera netečný
Náhle kypí, vaří se jak rtuť...
Žhavé magma stoupá nad ponor
Zrcadlově převrácených hor
Jak pírka v bouři vod
Hledáme pevný bod
Jak dál?
Jsme jen úder systoly
V mechanickém soukolí
Jsme stále stejní
Beznadějní
D.N.O. čeká jako dech
Tam v příkopech
Jak křik a ticho v nás
Jak odvrácená tvář
Tak zvrásněná
Jak kůže starých žen
Jsme jen chmýří... hvězdný prach
Kalný svit v hlubinách,
jenž sám
naše schránky zas uloží
Do sopečných podloží
A vzkřísí černý
Trojrozměrný
Dotek stvoření
Z vod i kamení
I z toho ohně co je v nás
D.N.O. číhá... ztrácí tvar
V propadlinách
Nevzejde nový den...
|
Magick Disk Musick Czech Republic
Magick Disk Musick [online store & record label] * #alternative / #hardcore / #metal * #vinyl #fucking #rules
Streaming and Download help
If you like Magick Disk Musick, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp