Bunch of flowers fade falling into a grave
Losing light, losing weight, they go to meet their fate

Inside lying me, just half I perceive
Losing light, losing weight, now endlessly free

Something happens up and down
My fantasy works at full speed under ground
Earth's shielding my body like black snow
My thoughts miss any rational basis, my organs glow

Inside lying me, just half I perceive
Losing light, losing weight, now endlessly free

With a raging face God lies the next place
I hear him turn in his grave like all other days

Something happens up and down
My fantasy works at full speed under ground
Earth's shielding my body like black snow
My thoughts miss any rational basis, my organs glow

Sign of New Dark leaves you far from the mark
Where I see you run through the solitary land
Night falls down
Deep cold waters flow
Under earth on which you're dying slow
Where I see you lie on the solitary ground
Waiting,... good bye.

Bunch of flowers fade falling into a grave
Losing light, losing weight, going to their fate

My elder sister goes to burn my things and clothes
Fire flares against the Moon
Feel my time coming slow

Something happens up and down
My fantasy works at full speed under ground
Earth's shielding my body like black snow
My thoughts miss any rational basis, my organs glow

(M.I., B. II, Ps. V, 92-122)

---

Svazek květin vadne, když padá do hrobu
Ztrácí světlo, ztrácí váhu, když jde vstříc osudu

Uvnitř ležím já, vnímám jen napůl
Ztrácím světlo, ztrácím váhu a jsem nekonečně volný

Něco se děje nade mnou i pode mnou
Moje fantazie teď pod zemí pracuje naplno
Země chrání mé tělo jako černý sníh
Moje myšlenky nedávají smysl a orgány září

Uvnitř ležím já a vnímám jen napůl
Ztrácím světlo, ztrácím váhu a jsem nekonečně volný

S rozzuřenou tváří Bůh leží vedle mne
Jako každý den ho slyším obracet se v hrobě

Něco se děje nade mnou i pode mnou
Moje fantazie teď pod zemí pracuje naplno
Země chrání mé tělo jako černý sníh
Moje myšlenky nedávají smysl a orgány září

Znamení nové tmy tě nechává daleko od cíle
Tam, kde tě vidím běžet opuštěnou krajinou
A pomalu se snáší noc
Hluboko řvou studené vodní proudy
Pod zemí, na které umíráš
Tam, kde tě vidím ležet a čekat
V opuštěné krajině... sbohem.

Svazek květin vadne, když padá do hrobu
Ztrácí světlo, ztrácí váhu, když jde vstříc osudu

Moje starší sestra jde spálit mé šaty a věci
Oheň plane proti Měsíci
Cítím, že se blíží můj čas

Něco se děje nade mnou i pode mnou
Moje fantazie teď pod zemí pracuje naplno
Země chrání mé tělo jako černý sníh
Moje myšlenky nedávají smysl a orgány září.

(M.I., K. II, ž. V, verš 92-122)